Charles Nungesser

Charles Nungesser
Rodné jméno	Charles Eugène Jules Marie Nungesser
Narození	15. března 1892 10. obvod
Úmrtí	8. května 1927 (ve věku 35 let) Atlantský oceán
Příčina úmrtí	havárie
Národnost	Francouzská
Povolání	pilot a voják
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie Vojenská medaile Vojenský kříž Válečný kříž 1914–1918 Distinguished Service Cross
Choť	Consuelo Hatmakerová (1925-1927)
Rodiče	Eugène Nungesser
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charles Eugene Jules Marie Nungesser (15. března 1892 – 8. května 1927) byl francouzský stíhací pilot, osminásobné letecké eso, balónové eso, dobrodruh a podnikatel. Stal se třetím nejúspěšnějším francouzským stíhačem první světové války se 43 potvrzenými (z nich bylo 7 pozorovacích balónů) a 11 pravděpodobnými sestřely.^[1]

Byl proslulý flamendr, pijan, sukničkář a potížista, jedním z jeho přátel bylo i jedno z prvních stíhacích es a taktéž velký potížista, flamendr a sukničkář, Jean Navarre. Tito dva údajně vytvořili předobraz stíhacích es: "pohlední, lehkomyslní hejsci". Byli nedisciplinovaní a milovali Paříž, kterou si užívali plnými doušky.

Jednou z jeho údajných společnic byla i slavná dvojitá špiónka a exotická tanečnice Mata Hari, které předal smyšlené informace o novém, tajném letadle s osmi novými (též tajnými) motory.^[2]

Během války utrpěl velké množství zranění, ale vždy se v nejkratší možné době vracel k bojovému létání. Mnohdy létal ještě v obvazech a do kokpitu i z něj mu museli pomáhat mechanici. Krátce působil i u americké Escadrille N 124 Lafayette, kterou si vybral pro svou rekonvalescenci. Byl to kompromis, protože Nungesser byl divoký a nedisciplinovaný ve vzduchu stejně jako v nemocnici, nenáviděl ji a často utíkal. Escadrille Lafayette mu umožnila létat a být zároveň pod dohledem lékařů v nedaleké nemocnici. Při prvním setkání u nich na letišti se Američané podivovali nad zafáčovanou postavou opírající se o hůl s metály na hrudi a zlatým úsměvem (při jednom z posledních střetů s nepřítelem přišel skoro o všechny zuby, když jeho ústa šikmo zasáhla nepřátelská kulka a zanechala mu jasně viditelnou jizvu na spodním rtu). V té době dle vyjádření pilotů připomínal spíše invalidu než bojového pilota zralého do akce. Za necelý měsíc získal u jednotky sice "jen" 1 sestřel, ale čerstvým americkým pilotům předal něco cennějšího, své zkušenosti a triky získané za poslední rok na frontě.^[3]

Létal hlavně strojích značky Nieuport, které byly známé pro své mimořádné akrobatické vlastnosti.

Nieuport 11, 17, 17bis, 24, 25, 27 a ke konci války Spad S.XIII.

Lékařská zpráva ke dni jeho vyřazení ze služby v roce 1919 obsahovala toto:

• fraktura lebky
• otřes mozku
• mnohačetná vnitřní zranění
• pět fraktur horní a dvě fraktury dolní čelisti
• kus protiletadlového šrapnelu usazeného v pravé ruce
• vykloubená obě kolena
• opětovné vymknutí levého kolene
• střelné zranění na ústech
• střelné zranění na uchu
• atrofie šlach v levé noze
• atrofie svalovin v lýtku
• vykloubená klíční kost
• vykloubené zápěstí
• vykloubený pravý kotník
• ztráta zubů
• pohmožděniny příliš četné, než aby stály za zmínku

Během války získal mimo jiné tato vyznamenání: francouzská Vojenská medaile, Řád čestné legie, Válečný kříž, belgický Válečný kříž, americký Křiž za vynikající službu, britský Vojenský kříž a mnohá další vyznamenání.^[3]